Zkušenosti za deset let

anebo shrnutí dosavadní zkušenosti ve fotografování portrétu člověka (2009 – 2019)

Nejsem fotogenická/fotogenický – tak tuto větu mi řekl asi každý člověk (nebo 99% lidí), kterého jsem oslovila, nebo oslovil mě na fotografování. K tomu dodám, to je práce fotografa/fotografky, aby Vám udělal pěkný snímek. Na Vás je, abyste překonali svůj strach z fotografování a prostě si to užili…

K tomu navazuje další bod “To je hrůza” – anebo Váš vztah k sobě a Vašemu vzhledu. Vidíte snímky tak, jak na tom jste TEĎ. Ale Váš pohled na Váš vzhled se bude časem měnit. Mám zkušenost, že to co Vás nyní šokuje, za pár let zmizí, a jako zázrakem se přetaví v toto: “ Jé, to jsem byl/a ještě mladá a krásná!” Opravdová reakce na ty samé snímky asi po dvou letech.

Momentky – toto téma bych ve zkratce popsala takto – nejslavnější momentky jsou velice pečlivě instalované situace a scény, ve kterých dokonce často figurují herci či modelky a jsou vydávány za momentky… Takže pokud máte pěknou momentku, važte si jí, ale při fotografování o momentky, podle mě, nejde. Je to práce – s tělem, psychologií, s vizí, emocemi…

Oblečení – aneb je to pravda odvěká, šaty …. Oblečení Vás vystihuje. Často už víme, co nám sluší a co ne. Vhodné jsou jednobarevné, slušné (čím více tím lépe) nažehlené a střídmé kusy, které nestrhávají pozornost na sebe, ale podtrhují Vaši osobnost. Šperky, hodinky a doplňky dělají kouzla.


A když jsme u toho kouzlení – celý svět se skládá z drobných linek, detailů, drobností, které dělají ten “zjevný celek”, který nakonec sice každý vnímáme naprosto odlišně, ale to se dostáváme do dalších rozměrů vnímání fotografie. Jeden výjev vidíme každý jinak ze svého úhlu pohledu, ze své strany svých dosavadních zkušeností, momentální nálady, situace. Nyní jde jen o dva pohledy a to ten Váš a můj…

Detaily jsou často skryté a objeví se až po bedlivém zkoumání. Moje práce je to zkoumání, Vaše práce je užít si to zkoumání. Mám zkušenost, že nejspokojenější lidé jsou ti, co mě poslechnou. Na milimetry se otáčíme, zkoušíme pózu, pohledy, mimiku. To pak slyším i to, že se líbí sami sobě a to je meta nejvyšší. To je můj cíl, abyste se líbili sami sobě. Každý jsme Vesmír, krásný Vesmír, který na povrchu není často vidět … anebo je?

Fotografie – jsou výsledkem vztahu člověk vs. vztah k sobě vs. vztah k fotografovi/fotografce. Porovnejte si své fotografie a zamyslete se… Kdo je fotil? Kde se líbíte sami sobě? Jaký s tím člověkem máte vztah? Jaký máte vztah k sobě v té době?

Nakonec o nic nejde! Jsou to jen fotografie. Je to zábava, vzpomínka, nejde o nic, ale jde o všechno…:)

PS: O vyhlazování vrásek aj. To už jsme si řekli… Kdo mě zná, ví, že toto není naše cesta. Jsme krásní tak, jak jsme a prostě jsme pro přirozenost a naše detaily. Náš život je zapsaný na našem těle a nebudeme se trápit tím, že máme vrásku, faldík atp…Od toho jsou tu jiní 😀 My jsme lidi, ne figuríny. My chceme, aby nás na ulici lidi poznali. Fotografie zachycuje skutečnost, tak jak je…

Fotografie je fotografie. Nic míň, nic víc!

HOWGHT,

vaše zetmARTina